Úvodem
Je na místě si zopakovat pár meteorologických pojmů a pouček, které jsme už ze školy zapomněli, či jejich přesný význam neznáme, a vysvětlit zejména ty, jež vznikly či byly nově definovány v posledních letech. Aktuální počasí se vždy vztahuje k místu a času pozorování a jeho přesnost je ovlivněna jednak přesností měřících přístrojů, podmínkami měření a subjektem pozorovatele. Aby bylo možné dosáhnout větší přesnosti údajů a jejich kontinuitu v čase, vznikají různé automatické měřící stanice, a to jak profesionální, tak i amatérské.
Místo pozorování je definováno přesnými zeměpisnými souřadnicemi a nadmořskou výškou, údaje bývají často doplněny o charakteristiku okolní krajiny a další údaje. Není to však nezbytně nutné, neboť většina těchto údajů se dá vyčíst z podrobnějších map.
Charakteristika místa pozorování bývá uváděna zejména v případech, kdy není splněna některá ze standardních podmínek. Jedná se především o specifikaci okolí, blízkosti převýšení, vysokých objektů či stromů, vodních ploch a dalších podmínek, které mohou výrazně ovlivňovat přesnost měření.
Čidla stanice by měla být na volném prostranství, nezastíněném stromy a budovami nad nízkým travnatým povrchem. Teplota a vlhkost vzduchu se měří ve výšce 2 metry nad zemí, přízemní teplota 5 cm nad zemí, tlak vzduchu se měří jako absolutní a přepočítává se na relativní hodnotu vztaženou k úrovni hladiny moře (viz následující kapitola), rychlost a směr větru se měří ve výšce 10 m nad zemí, srážky se měří obvykle ve výšce 1 m nad zemí. Umístění teplotních čidel a čidla vlhkosti v meteorologické budce lze jen doporučit, protože teplotní čidla zejména levnějších meteorologických stanic mívají nedostatečný radiační štít a při osvětlení sluncem vykazují značně vyšší hodnoty.
Četnost výskytu meteorologických jevů má rovněž ustálené označení aneb co znamená spojení “ojediněle”, “místy” atd.
- není-li jev zmiňován – jeho výskyt se nečeká, nebo nejvýše na 4 % území
- ojediněle – jev zasáhne 5 až 29 % území, tedy méně než třetinu
- místy – jev se vyskytne na 30 až 69 % území, tedy zhruba na polovině
- na většině území – jev se očekává na více než 50 % území, tedy na více než polovině
- není-li četnost výskytu jevu specifikována – znamená to, že se jev se očekává na více než 70 % území, tedy skoro všude
Další část článku je rozdělena do několika kapitol:
- kapitola 1 – Přímo měřené veličiny
- kapitola 2 – Vypočtené veličiny
- kapitola 3 – Statistické veličiny
- kapitola 4 – Oblačnost a oblaky
- kapitola 5 – Tlakové útvary
- kapitola 6 – Fronty a frontální systémy
Celý materiál je koncipován jako otevřený s tím, že bude postupně doplňován a aktualizován. Vaše návrhy a připomínky k uvedeným článkům můžete sdělit autorovi přímo prostřednictvím webového formuláře nebo přes mail pocasi(at)ok5aw.cz .