Statistické veličiny
Pro zpracování naměřených údajů mají podstatný význam další statistické veličiny, které jsou používány zejména pro klimatologické informace a vyhodnocování změn klimatu v delším časovém období.
Denní minimální teplota je nejnižší naměřená hodnota teploty vzduchu naměřená v průběhu meteorologického dne.
Denní maximální teplota je nejvyšší naměřená hodnota teploty vzduchu naměřená během meteorologického dne. (Pozn.: Platí pro teplotu udávanou ve stínu, teploměr nesmí být ovlivněn dopadem slunečních paprsků.)
Průměrná denní teplota je aritmetický průměr z teploty vzduchu naměřené v 7 hodin, teploty ve 14 hodin a dvojnásobně započtené teploty v 21 hodin, vše místního středního slunečního času (tj. v období platnosti letního času se počítají hodnoty změřené v 8, 15 a 22 hodin). Novější meteorologické stanice s průběžným měřením hodnot vypočítávají průměrnou denní teplotu jako aritmetický průměr ze vzorku změřených hodnot v intervalu obvykle 1, 5 či 10 minut. Tato hodnota je přesnější a lépe postihuje prudké změny teploty během dne. Rozdíly obou naměřených hodnot při klidném a plynulém průběhu počasí se příliš neliší, ale v případě extrémních změn může být rozdíl vypočtených hodnot klidně několik stupňů. Proto se od první metody postupně upouští.
Denní teplotní rozdíl (občas označovaný jako denní teplotní amplituda) je rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší naměřenou hodnotou teploty za daný den.
Dny podle naměřených hodnot teploty označujeme jako:
Tropický den – den, kdy maximální denní teplota ve stínu překročila teplotu 30 °C.
Tropická noc – noc, kdy minimální noční teplota neklesla pod teplotu 20 °C.
Letní den – den, kdy maximální denní teplota měřená ve stínu dosáhla nejméně teploty 25 °C, ale nedosáhla 30 °C.
Chladný den – den, kdy maximální denní teplota ve stínu nepřekročila teplotu 10 °C.
Mrazový den – den, kdy minimální teplota klesla pod 0,0 °C.
Ledový den – den, kdy maximální denní teplota nevystoupila nad –0,1 °C.
Arktický den – den, kdy maximální denní teplota nevystoupila nad –10,0 °C.
Existuje celá řada dalších statistických meteorologických veličin (denní, měsíční či roční úhrn srážek, délka slunečního svitu, průměrná rychlost větru atd.), ale u těchto veličin je význam, výpočet či způsob měření zřejmý již z názvu. V tomto článku jsem pouze chtěl zachytit ty pojmy, které nejsou zcela běžné či všeobecně známé.
Pro určení spotřeby tepla na vytápění v průběhu otopné sezóny se používá charakteristika počet denostupňů, na jejímž základě lze také provést porovnávání intenzity jednotlivých zimních období mezi sebou. Počet denostupňů otopného období vychází z počtu topných dní a rozdílu průměrné venkovní teploty v topných dnech a průměrné vnitřní teploty.
Ve výpočtu je předpokládaná hodnota vnitřní teploty 18°C, počet topných dnů je určen jako počet dní v otopném období s průměrnou teplotou nižší nebo rovnou 13°C (N13) a průměrná teplota těchto dní (T13) je uvažována jako průměrná venkovní teplota v topných dnech. Počet denostupňů (D18) je určen jako:
D(18)=(22-T13)*N13
Obdobně lze postupovat i v letním období pro stanovení spotřeby energie pro použití klimatizace při ochlazování místností.