V době před třiceti a více lety bylo povinností vést u každé stanice staniční deník, kam se musela zapisovat nejen všechna navázaná spojení, ale i každé zkušební vysílání atd. V pozdější době se změnou povolovacích podmínek a navazujících předpisů tato povinnost zmizela, přesto je vhodné vést alespoň základní informace o navázaných spojeních. Důvodů může být několik – jednak možnost si zpětně ověřit, zda jsem s touto stanicí již v minulosti pracoval, jednak pro kontrolu splnění podmínek diplomů, potvrzování posluchačských QSL lístků, ale pro mnohé stanice jsou to i statistiky či nostalgie a zvyk navázaná spojení zaznamenávat.
Dříve byly staniční deníky vedeny pouze v papírové podobě a mnohé stanice jich mají jistě spoustu ve svých archivech. Dnes však doba pokročila a díky počítačům jsou vedeny vesměs v elektronické podobě. Mnozí vyhodnocovatelé závodů rovněž vyžadují zaslání deníku ze závodu výhradně v elektronické podobě. V nadcházející sérii článků se proto zaměřím na staniční deníky v elektronické podobě, protože ze své mnohaleté praxe na pásmech zjišťuji, že informace o tomto způsobu vedení deníků nejsou příliš rozšířené a často uživatelé nevyužívají všechny možnosti, které deníky nabízejí.
Elektronické staniční deníky lze rozdělit na několik kategorií. Jsou to staniční deníky pro běžný provoz, kam se zaznamenávají všechna navázaná spojení, ale také staniční deníky pro závody, kam se zaznamenávají navázaná soutěžní spojení, z nichž je následně vytvořen soubor, který je možno odeslat k vyhodnocení závodu. Speciální soutěžní deníky mohou být jak pro KV závody, tak i pro závody na VKV, případně univerzální, pokrývající celý rozsah používaných pásem. Závodní staniční deníky obvykle umožňují vygenerovat i soubor, který přenese data o navázaných spojeních v závodě do standardního staničního deníku případně jsou s takovým deníkem přímo propojeny.
Další možné dělení staničních deníků je podle operačního systému počítače, pro který jsou určeny, tj. zda pracují pod Linuxem nebo častěji pod operačním systémem Windows či jiným. Jsou i speciální verze pracující např. pod operačním systémem Android (smartphony či tablety). I když také občas používám operační systém Linux, moje staniční deníky pracují pod operačním systémem Windows 10 či 11. Spolu se starším systémem Windows 7 jsou to nejrozšířenější operační systémy a z hlediska náročnosti na běžné počítačové znalosti i nejjednodušší. Proto následující stránky jsou věnovány takovým staničním deníkům.
Hlavní staniční deníky jsou určeny pro běžný provoz, kam se zaznamenávají všechna navázaná spojení, měly by sloužit pro evidenci QSL a usnadnit i další vyhledávání spojení a třídění pro případné žádosti o diplomy. Určitým nadstandardním vybavením je i možnost přímého propojení s transceiverem, jeho ovládání, případně automatické vkládání části dat o navazovaném spojení. Bohužel v dnešním silně ekonomicky provázaném světě je již značná část deníků placená, mnohdy i za velmi vysoké částky, deníků, které jsou šířeny bezplatně je málo.
Prvním u nás dříve hojně rozšířeným standardním staničním deníkem byl CQRLOG od Petra OK2CQR, který pracoval pod Windows a byl k dispozici zdarma. Petr však tuto vývojovou linii brzy opustil a začal se věnovat verzím pracujícím pod Linuxem. Tuto verzi dále rozvíjí a myslím, že ji dotáhl k velmi vysoké úrovni. Bohužel většina amatérů má na svém počítači operační systém Windows a další operační systém si na svůj počítač instalovat nechce nebo neumí.
Elektronickou podobu univerzálního staničního deníku jsem začal používat již od roku 2003. Po dobu asi deseti let jsem používal dnes již zastaralý, ale přesto funkční staniční deník CQRLOG ve verzi pro Windows. Petr, OK2CQR – nyní OK7AN, ho jako betaverzi dokončil v roce 2004. Deník byl v češtině se slušnou nápovědou a pro mé tehdejší nenáročné používání mi plně vyhovoval. Bohužel čas se naplnil, počet QSO v deníku překročil 11000, mezi to přišla i nějaká ta aktualizace Windows a deník odmítl další komunikaci.
Začal jsem se proto shánět po jiném slušném univerzálním deníku, který by splňoval mé požadavky. Protože nejsem příznivcem Linuxu, další verze CQRLOGu pro mne již nepřicházely v úvahu. Linux jsem kdysi v práci používal, ale po odchodu do důchodu jsem zůstal u Windows, neboť i software mé meteorologické stanice, kterou provozuji, běží také jen pod tímto OS. Začal jsem tedy hledat univerzální deník pro Windows, jenž by nebyl placený, byl dále vyvíjen, podporoval komunikaci s mým transceiverem a byl uživatelsky přívětivý.
Moje první volba padla na Ham Radio Deluxe (HRD) ve verzi 5.24, ale poslední volně šířená verze z roku 2012 je již značně zastaralá a téměř nedostupná. Hledal jsem proto deník, který podporuje i můj transceiver. Deník Logger32, který jsem rovněž zkoušel, jsem po delším souboji zavrhl, neboť jeho vývoj se v roce 2014 zastavil na verzi 3.50 podobně jako u deníku YPlog na verzi 4.4. Zaujala mne poslední aktualizace deníku UR5EQF kolektivu převážně ruských autorů, kteří pokračují v díle původního autora (je k dispozici i v češtině), ale ani ten mi po delším zkoušení zcela nevyhovoval. Objevil jsem však deník Log4OM od italského autora IW3MHM. Vzhledem k tomu, že oba deníky jsou vynikající, přitom mají jednoduché nastavení oproti deníku Logger32 a využívají podobný rozsah funkcí, nakonec jsem se přiklonil ke druhému z obou deníků, který mi umožňuje i přenosnou (portable) instalaci na USB disk. Pro tento deník, jenž je zatím k dispozici pouze v angličtině a italštině, jsem zpracoval český návod.
Za zmínku stojí i méně známé, ale také volně šířené BKLOG či LogHX3. Oba jsou pravidelně aktualizované, první z nich je dostupný zatím jen v angličtině, ale vyniká svou jednoduchostí a precizním zpracováním, druhý nabízí spoustu možností a zpracoval jsem k němu překlad do češtiny.