Narodil jsem se začátkem roku 1947, vystudoval jsem ČVUT – elektrotechnickou fakultu v Praze, obor měřící technika. Po ukončení školy jsem po krátkém střídání několika zaměstnání zakotvil u společnosti ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE a. s., kde jsem pracoval v provozní a výzkumné laboratoři a později jako specialista rozvoje vysílacích sítí se zaměřením na plánování výstavby sítí DVB-T. Tuto činnost jsem ukončil koncem roku 2008 a odešel na zasloužený odpočinek.
Své první radioamatérské pokusy jsem začínal ve svých deseti letech v době, kdy se u nás objevily první tranzistory. S radioamatérským vysíláním jsem se seznámil v roce 1960 jako radiový posluchač s přiděleným posluchačským číslem OK1-13185. Byl jsem členem kolektivní stanice OK1KUC v Praze na Vinohradech, jejímž VO byl Emil OK1AEH (SK). Poslouchal jsem nejprve v pásmu 80 metrů na inkurantním přijímači EK10, později na pásmech 160, 80 a 40 m na vyřazeném vojenském přijímači R3. Přijímač EK10 jsem později doplnil o elektronkový konvertor pro pásmo 2 m. V roce 1963 jsem složil zkoušky radiového operátora a navázal svá první radioamatérská spojení pod volací značkou klubové stanice OK1KUC. V letech 1965 až 1967 jsem se marně opakovaně pokoušel získat tehdejší povolení pro mládež s prefixem OL. Nakonec jsem v roce 1967 složil zkoušky samostatného operátora třídy B a následně v lednu 1968 obdržel vlastní volací značku OK1AWK. V té době jsem také zakoupil vynikající inkurantní přijímač Mw.E.c.
Začal jsem vysílat na pásmech 160, 80 a 2 m, později jsem doplnil i pásmo 70 cm. Moje maximum provozní aktivity bylo v letech 1969 až 1970 a to jak pod vlastní volací značkou, tak i pod klubovou volací značkou OK1KUC. Vysílače byly tehdy ještě převážně elektronkové, vlastní výroby („home made“), velká sláva byla, když mi koncem roku 1970 fungoval první tranzistorový vysílač pro 144 MHz osazený na koncovém stupni tranzistory 2x GF501 s výkonem asi 200 mW a podařilo se mi navázat první QSO z Turnova do Prahy. Další tranzistorové vysílače pro pásma 160 a 80 m o výkonech do 10 W postupně následovaly. Z té doby mám také celou řadu radioamatérských diplomů, včetně diplomů za závody a soutěže.
Radioklub OK1KUC byl v té době velmi aktivní a byl líhní mnoha mladých operátorů, z nichž značná část vysílá dodnes. Od roku 1969 jsem se stal po odchodu Emila OK1AEH vedoucím operátorem. Protože radioklub pracoval pod Ústředním domem dětí a mládeže, bylo samozřejmostí pořádání i letních táborových soustředění, jejichž náplní byla jak technika, tak i radioamatérský provoz. Po roce 1972, kdy klubovní stanice OK1KUC již spěla ke svému zrušení, jsme s několika dalšími operátory založili radioklub OK1OAB při Domě dětí a mládeže v Praze 5, jehož jsem byl prvním vedoucím operátorem.
Po návratu z vojenské základní služby jsem přešel do známého radioklubu Smaragd v Praze 10 (OK1KNH), kde jsem poznal tehdejší vynikající členy Ádu OK1AO (SK), Járu OK1ADS (SK) a další. Z důvodu pracovního vytížení jsem začátkem osmdesátých let odešel do radioklubu OK1KSD v Praze 9, který působil blízko mého pracoviště a jehož členy byli i někteří mí kolegové z práce – Karel OK1ANQ (SK), Julek OK1FSD a jeho syn Petr tehdy OK1PRR nyní OK1RP. V klubu působili i Miloš OK1DKM (SK), Emil OK1DLG (nyní OK1CS), Franta OK1WGG (SK) a mnozí další. Začátkem osmdesátých let jsem se podílel společně s mým tehdejším kolegou ze zaměstnání Karlem OK1ANQ na výstavbě a údržbě VKV převáděče OK0N, který byl v té době umístěn v Praze na Strahově.
V době maxima sluneční činnosti v roce 1977 jsem si vyzkoušel i několik spojení v pásmu 144 MHz odrazem od polární záře, v období maxima 22. slunečního cyklu ve druhé polovině osmdesátých let jsem se věnoval převážně provozu SSB v pásmu 28 MHz na vlastnoručně vyrobeném celotranzistorovém transceiveru Rokytka 02, který měl s tranzistorovým koncovým stupněm osazeným 2x BLY93A výstupní výkon 25 W a jako anténa posloužil dipól natažený před okny bytu. Podařilo se mi mnoho nádherných spojení se skoro všemi světadíly (mimo Austrálie) – do 97 různých zemí.
Od konce devadesátých let jsem své QTH přemístil do Nové Paky na okrese Jičín, kde jsem po rodičích zdědil rodinný domek. Je to malebné podkrkonošské město, kde mám lepší podmínky pro radioamatérskou činnost než před tím v Praze. V Nové Pace působí také řada dalších aktivních radioamatérů a radioamatérské působení zde má dlouholetou tradici, zejména radioklub OK1KMP.
Bohužel časové možnosti jsou v dnešní uspěchané době menší. Nyní používám zařízení Yaesu FT-991(A) a FT-817ND, už jen vyjímečně a z nostalgie „opráším“ i vlastnoručně vyrobené tranzistorové zařízení Rokytka 02 s transvertory pro pásma 14, 21, 28, 144 a 432 MHz. Zařízení FT-897 bylo na počátku roku 2024 jako nefunkční vyřazeno. Od roku 2000 jsem držitelem třídy A, od srpna 2009 mám další volací značku OK5AW, původní volací značku OK1AWK upřednostňuji zejména v provozu QRP a z přechodných stanovišť.
Mezi mé další záliby, na které dříve nebyl čas, patří i amatérská meteorologie a astronomie. Rovněž těmto oborům se rád postupně věnuji, a proto si můžete prohlédnout i stránky věnované sledování počasí v Nové Pace. Síť profesionálních i amatérských meteorologických stanic v okolí je velmi řídká a počasí u nás někdy bývá dost odlišné od toho, co je „dole v kraji“ (např. v Jičíně) i od toho, co je „na horách“ (Krkonoše). Na jaře 2009 jsem nainstaloval na zahradě automatickou meteorologickou stanici, která přenáší výsledky měření přímo na moje webové stránky.